O inscenaci:

Strání je malá vesnička na jižním Slovácku. Do ní, do stavení tkalce Martina Kadlece, přichází neznámá žena. Je na první pohled zvláštní. Legrační, má specifický humor a bujnou fantazii, a při tom budí respekt a vážnost. Čeká na Martina, a aby si ukrátila chvíli, začíná vzpomínat na příběhy, které se ve Strání kdysi odehrály. Oživuje tak dávnou historii vesnice, její rituály a obyčejný život vesničanů. Vypravěčský um té podivínky vtahuje posluchače i samotnou vypravěčku. Žena se vypravováním baví, usmívá se nad osudy postav, hraje si s nimi, sama do některých postav vstupuje, prožívá je i ironizuje. Příběhy jsou spjaty s tkalcovským stavem uprostřed místnosti. Derou se skrze plátno, jsou schovány ve stínech za plátny, v předmětech, v tanci, pohybu, zvuku, hudbě, slově. Žena je skvělá vypravěčka. Příběhy, které vypráví, mají jedno společné. Všechny končí smrtí. 
První příběh vypráví o mladé dívce, která za svobodna otěhotněla a představa hanby ve vesnici ji donutí k ráznému řešení. Další vypráví o neopětované lásce. Jiný se odehrává o svatební noci, když je mladá, krásná dívka donucena vzít si vetchého starce, kterého nemiluje. V dalším rodiče nepoznají svého syna po dvanácti letech vojny a považují ho za zloděje a pobudu. Skutečnosti s nešťastnými konci uzavírá smrt dítěte, které zemře obrovským steskem po mrtvé matce. Některé z příběhů tkadlena zpívá, jiné vypráví, některé jsou pohybově ztvárněny a tančeny. Proč však žena do kopaničářské vesnice vůbec přišla? Proč Martina opravdu hledá? Co chce? To se doví pouze diváci naší inscenace.